Piastovec Měško I. se stal prvním těšínským vévodou a zakladatelem těšínské linie. Byl nejstarším synem opolského knížete Vladislava a jeho manželky Eufémie, dcery Vladislava Odonice. Jméno jeho manželky neznáme. Z tohoto manželství se narodily tři děti synové Vladislav a Kazimír a dcera Viola Alžběta.
      Jeho otec Vladislav měl ještě tři syny - Bolka, Kazimíra a Přemka. Po Vladislavově smrti (kolem r. 1281) jednotné opolské knížectví rozdělili na čtyři části. Měšek měl získat Ratibořsko, ale nakonec stal těšínským knížetem a ratibořský trůn převzal jeho mladší bratr Přemek. Rodinné spory mezi Piastovci, Jindřichem IV. Probusem (manžel Měškovy sestry a kandidát na polský trůn) a obava z politické centralizace způsobily, že Měško podpořil vratislavského biskupa Tomáše II. a poskytnul mu úkryt na Ratiboři. Z podobných obav nepodpořil také jiné Piastovce, pretendenty na trůn - knížete velkopolského Přemyslava II. a knížete gněvkovského, pozdějšího polského krále Vladislava Łokietka. V tomto případě se choval podobně jako jiní polští Piastovci. Důvodem byl nedostatek lenních závazků, které chyběly v rozděleném Polsku. Tento nedostatek vytvářel mezi knížaty strach, že přijdou o knížectví. Měško pokládal za vhodné se v nesjednocených poměrech knížectví opírat o moc českého krále. Uzavřel smlouvu s Václavem II. dne 17. ledna 1291, fakticky zaměřenou proti Łokietkovi. Zavázal se českému králi k vojenským službám, ke vstupu do všech knížecích hradů, umožnil svobodný přechod pro jeho vojsko a za to mu král Václav zaručil výkup z eventuálního zajetí a podporu ve sporech s jinými knížaty.
      Kníže Měško se dne 10. dubna 1291 v Krakově vzdal knížetství krakovského ve prospěch jiného uchazeče o polskou korunu Přemyslava Velkopolského. Kníže Měško vstupuje 11. srpna 1292 do lenního svazku s Václavem II. Později podporoval Václava v jeho boji o polskou korunu. Účastnil se v r. 1292 tažení proti Łokietkovi u Krakova a bojoval v bitvě u Sievěře. Byl také v Hnězdně na korunovaci Václava II. za krále polského v r. 1300. Za podporu krále Václava II. se jeho dcera Viola vdala za jeho syna a pozdějšího krále Václava III.
      Měško podporoval po smrti Václava II. v r. 1305 také jeho syna Václava III.
Vnitřní politiku vedl velice ekonomicky. Zabýval se intenzivní kolonizací – ztrojnásobil počet osad v těšínském vévodství. Podporoval rozvoj měst, udělil různá městská práva Těšínu, Osvětimi, Zátoru, Bielsku, Skočovu a Fryštátu.
      Před smrtí rozdělil knížectví na dvě části, v těšínské panoval Kazimír a osvětimské vládl Vladislav.